Metody stanovení ceny
Nákladově orientovaná tvorba cen
Je nejjednodušší metodou tvorby cen. Vychází z kalkulace obvykle úplných vlastních nákladů, k nimž se přičte žádoucí zisková přirážka podle rozhodnutí vedení firmy.
Výhody:
• jednoduchost - náklady lze poměrně snadno zjistit;
• poskytuje nákladově zdůvodnitelnou obranu proti nařčení z dumpingu;
• náklady představují limitní hranici, pod kterou stejně nemůžeme dlouhodobě jít.
Nevýhody:
• ignoruje tržní prostředí (zákazníka nezajímají naše výrobní náklady, ale užitek, který mu výrobek či služba přinese);
• ignoruje existenci substitutů, sezónnost prodeje, průběh životního cyklu výrobků;
• přehlíží konkurenci (je-li kalkulovaná cena vyšší než je cenová úroveň konkurence, negativně to ovlivní objem prodeje);
• podporuje „začarovaný kruh“ jednotkové náklady - cena - objem výroby a prodeje; Použití: obchod (velko- i maloobchod), stavebnictví, veřejný sektor (elektřina, plyn, teplo apod.), strojírenství ad.
Poptávkově orientovaná tvorba cen
Za základ ceny se bere nejčastěji zákazníkem vnímaná hodnota výrobku. Základem úspěšného použití této metody je přesné zjištění názoru kupujícího na hodnotu nabízeného výrobku. Názor kupujícího je možné zjišťovat:
• přímým dotazem na přiměřenost ceny;
• prostřednictvím bodového ohodnocení různých nabízených výrobků.
Konkurenčně orientovaná tvorba cen
Ceny se odvozují od úrovně cen účtovaných konkurencí. Firma zjistí průměr konkurenčních cen, vyhodnotí přednosti a slabiny vlastního výrobku a cenu stanoví buď nad nebo pod konkurenční průměr. Tato metoda stanovení ceny se používá zejm. v prostředí oligopolu.
Výhody:
• jednoduchost - konkurenční ceny jsou obvykle snadno zjistitelnou veličinou;
• respektuje hodnotu vnímanou zákazníkem, protože zákazníci obvykle porovnávají nabídky různých firem;
• nevyvolává odpor distributorů - distributoři přijmou spíše výrobek, který zapadá do stávající cenové úrovně, než výrobek, jehož cena se výrazně odchyluje od podobných nabídek jiných výrobců.
Nevýhoda:
• může se stát, že takto určená cena nepokrývá náklady nebo ziskové cíle firmy.
Nabídkové řízení
Tato metoda se používá tehdy, vyhlásí-li investor veřejnou soutěž (tendr) na dodávku investičního celku nebo určitého množství výrobků. Veřejné soutěže nejčastěji vypisuje stát, resp. orgány státní správy. Za jinak stejných okolností zakázku získá firma, která nabídne nejnižší cenu. Předpokladem úspěšné účasti ve veřejné soutěži je přesná kalkulace nejnižší možné ceny, která vychází z odhadu nákladů výroby a z odhadu míry pravděpodobnosti, s jakou bude zakázka při různě vysoké cenové nabídce získána.