Kalkulace nákladů
K řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů nebo výrobků a služeb. to zajistíme kalkulací vlastních nákladů
Význam:
• slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů
• k sestavování rozpočtů
• ke kontrole a rozboru hospodárnosti a rentability výkonů
• k limitování nákladů
Vlastní náklady (kalkulační) jsou ve většině položek shodné s náklady finančními, liší se v
• podnikatelská mzda
• kalkulační úroky při použití vlast. K
• kalkulační nájemné z vlast. prostor
• odpisy po uplynutí doby životnosti k substančnímu zachování K
Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých složek Nákladů a jejich úhrn na KJ.
Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, služba) zastupující homogenní produkci vymezenou měřící jednotkou např. množství, hmotnost, délka, čas apod. Jednotky mohou být i smluvní.
Všeobecný kalkulační vzorec
Jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách, které tvoří tzv. všeobecný kalkulační vzorec. Ten sice není závazný, ale je v ČR používán ve většině podniků.
V kalkulačním vzorci jsou dvě základní skupiny nákladů:
• náklady přímé (přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady)
• náklady režijní (nepřímé náklady) jsou společně vynakládané na celé kalkulované množství. Výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na KJ přímo, nebo jejichž určování by bylo nehospodárné. Na jednotlivé výrobky se režijní náklady zúčtují nepřímo prostřednictvím přirážek podle určitých klíčů. Hranice mezi přímými a nepřímými náklady je relativní! Režijní náklady představují značnou část celkových nákladů a jejich podíl dále narůstá!!! Je tedy nutné řídit jejich vývoj a stanovit úkoly (limity) pro snižování.
Jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách. Doporučené kalkulační položky obsahuje všeobecný kalkulační vzorec, který - i když není závazný a jeho struktura je věcí podnikatelského subjektu - je používán většinou podniků v ČR.
Má tyto položky
| 1. | přímý materiál |
| 2. | přímé mzdy |
| 3. | ostatní přímé náklady |
| 4. | výrobní (provozní) režie |
| vlastní náklady výroby | |
| 5. | správní režie |
| 6. | zásobovací režie |
| vlastní náklady výkonu | |
| 7. | odbytová režie |
| úplné vlastní náklady výkonu | |
| 8. | zisk (ztráta) |
| cena výkonu |
Způsob stanovení nákladů na kalkulační jednici
• přímé náklady se stanoví přímo
• režijní náklady :
º režijní přirážkou = vyjádřený poměr režijních nákladů ke zvolené peněžní rozvrhové základně
º režijní sazbou = podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny
Kalkulační metody
Tradičně se kalkulační metody člení takto
| 1. | kalkulace dělením - prostá kalkulace dělením, stupňovitá kalkulace dělením, kalkulace dělením s poměrovými čísly |
| 2. | kalkulace přirážkové |
| 3. | kalkulace ve sdružené výrobě - zůstatková (odečítací) metoda, rozčítací metoda, metoda kvantitativní výtěže |
| 4. | kalkulace rozdílové ( metoda standardních nákladů, metoda normová |
| 5. | Prostá kalkulace dělením - v současné době mohou podniky sestavovat i tzv. kalkulace neúplných nákladů |
Náklady na kalkulační jednici n se zjišťují podle položek kalkulačního vzorce dělením úhrnných nákladů N za období počtem kalkulačních jednic q vyrobených v období
n = N/q
používá se nejčastěji v hromadné výrobě ( těžba uhlí a rud)